Když prokletý Dilvish ujížděl od Portaroy, snažili se jej zadržet v Qaranu, poté v Tugadu, v Maestaru, Mycaru a nakonec v Bildeshi. Pět jezdců naň čekalo podél cesty do Dilfaru, a když jeden oř padl vyčerpáním, na jeho místo nastoupil nový jezdec na čerstvém koni. Žádný však nedokázal držet krok s Blackem, koněm z oceli, za něhož, jak se povídalo, dal Plukovník Východu kus své duše...


Texty prostupuje místy až keltský smutek a rovněž Zelaznyho božské šílenství, s nímž splétal zdánlivě nesouvisející motivy do bizarních celků. To se nejvíce projevilo v nejdelší práci knihy, v Ledové věži.